9.7.2021

Zpomalení stárnutí a cesta ke změně životního stylu

Do jaké míry můžeme svým životním stylem ovlivnit, kolika let se dožijeme? Jak se naše strava a návyky s ní spojené podepisují na obnově buněk a stavu našeho organismu? Jaký vliv má to, co jíme, na kondici našich vnitřních orgánů a nezdravé procesy v těle? Společně se zdravou fyzickou aktivitou je právě jídlo důležitým faktorem dlouhověkosti. Jinými slovy: kdo chce dlouho žít (a být přitom fit), měl by se zajímat o složení své stravy.

Za zásadní příčinu zrychleného stárnutí organismu považuju cukr. Cukr je droga, a to srovnatelně nebezpečná jako například alkohol. Studie jednoznačně dokázaly, že se na něm tvoří závislost a že je zdraví škodlivý. Pro ilustraci: V USA už vznikají kliniky na pomoc lidem závislým na sacharidech, pracující na podobných principech jako zařízení určená k odvykání alkoholu nebo tvrdých drog. Nenechme se ale ukolébat, že problémy s obezitou a civilizačními chorobami způsobenými nadměrnou konzumací sacharidů řeší jen v Americe. Spotřeba průmyslově zpracovaných sacharidů roste i u nás. A už je zaznamenatelná také ve statistikách: více než 44 % populace České republiky tvoří obézní lidé. Podíl osob s extrémní obezitou je 6,2 %. A bude hůř. Nárůst mezi roky 1977 a 2016 dělá neuvěřitelných 520 %! Bohužel roste i podíl dětí s nadváhou, kterých je nyní skoro 20 %, obézních děti je 12,3 %. A čísla nárůstu obézních dětí jsou opět alarmující, 669 %.

Co se během posledních let stalo? Změnil se poměr složení stravy, kdy jsme proteiny a tuky nahradili vysokými dávkami sacharidů, jíme stravu bohatou na průmyslově zpracované, rafinované škroby a cukry. Tělo tak ukládá energii získanou z jídla primárně k tvorbě tukových zásob.

Abychom pochopili, co přesně se v těle děje, podíváme se na "řádění" cukru v organismu podrobněji. Cukr se skládá z molekul glukózy a fruktózy. Fruktóza se částečně metabolizuje v tenkém střevě, kde je přeměna na glukózu. Nezpracované množství fruktózy se pak „přelévá“ do jater. Vysoké množství fruktózy v uložené v játrech může způsobit tzv. nealkoholové ztučnění jater. Z fruktózy jsou také syntetizované triglyceridy, ze kterých se vytváří lipoproteinové částice VLDL. Ty se přetváří na další typ lipoproteinových částic LDL, které obsahují velké množství lipidů a cholesterolu. Tyto částice se pak ukládají do cévních stěn, kde vzniká tzv. aterosklerotický plát. Časem pak dochází ke snížení průtoku krve a k omezení krevního zásobení příslušných orgánů. To jednak urychluje stárnutí, ale zároveň bezprostředně ohrožuje na životě. Cévy s aterosklerotickými pláty se snadno ucpou, což vede k infarktům a mozkovým mrtvicím.

Fruktóza navíc generuje stokrát více reaktivních forem kyslíku. Ve svém důsledku tak fruktóza urychluje stárnutí organismu.

Glukóza je méně sladká, vytváří škroby a generuje inzulinovou reakci. Inzulin je transportní látkou glukózy v našem těle. Řídí příjem glukózy do buněk, tvorbu a ukládání tuku a glykogenu. Při vysokých dávkách sacharidů začnou buňky ve svalech, tělesném tuku a játrech vzdorovat a ignorují signál od hormonu inzulinu, aby odebíraly glukózu z krve. Slinivka sice vytváří stále více inzulinu, ovšem svalové buňky mají problém využívat glukózu k vytváření energie, a ta zůstává v krvi. V tuto chvíli může být hladina glukózy ještě v normě, ale za cenu vysoké hladiny inzulinu v krvi. Vzniká tzv. inzulinová rezistence. Ruku v ruce s inzulínovou rezistencí jde leptinová rezistence. Leptin je hormon, který vzniká v tukových buňkách. Působí na určité místo v centru mozku a ovlivňuje náš apetit. U obézních jedinců nefunguje tento mechanismus správně, informace nejsou správně doručovány. Výsledek? Člověk má pak stále pocit hladu a chuti k jídlu. Dostává se do začarovaného kruhu přibírání a závislosti na sacharidech. Cukr ovšem není jedinou příčinou rychlého stárnutí.

Dalším faktorem, který ovlivňuje jak stárneme, je stav mitochondrií. Mitochondrie jsou buněčné orgány neboli organely, které se nachází téměř ve všech buňkách našeho organismu kromě červených krvinek. Hlavní úlohou mitochondrií je buněčné dýchání a výroba energie (je možné si je představit jako buněčné elektrárny) ve formě vysokoenergetických molekul, na kterých jedou všechny buňky v našem těle. Mitochondrie hrají roli také v dalších funkcích včetně homeostázy vápníku, růstu buněk, jejich dělení a smrti. Účastní se podpory funkce nervového systému.
Poškození mitochondrií může způsobit špatná strava, chronický stres, opakované infekce, nadměrné užívání antibiotik, toxiny a také nedostatek spánku. Kvůli těmto faktorům se snižuje produkce energie, narůstá oxidativní stres a snižuje se produkce antioxidantů. Dá se říct, že většina tělesné degradace je způsobena stárnoucími mitochondriemi. To je jednoznačný důvod se o ně starat.

Při velkém a dlouhodobém poškození mitochondrií může časem dojít k rozvoji chronických nemocí, únavovému syndromu, metabolickému syndromu, Alzheimerově chorobě a dalším.

Jak si udržet mitochondrie zdravé? Zásadní je dostatečný a pravidelný pohyb, zvýšená fyzická aktivita, která ve svém důsledku zamezuje tvorbě volných radikálů. Důležitá je také nutričně vyvážená strava bohatá na živiny, programové snižování stresu a dostatek spánku. Pro zdraví mitochondrií se mimo jiné doporučuje zařazovat přerušovaný půst. Z doplňků výživy můžu doporučit omega 3 EPA, resveratrol, kurkumin a přírodní hořčík. Vyzkoušejte také zelený čaj nebo kreatin.

Faktorů, které ovlivňují naši dlouhověkost, je samozřejmě více. Mohla bych se tu rozepsat například o autofagii (neboli jakési samoočišťovací schopnosti našich buněk), zdravém mikrobiomu (zjednodušeně stav střevních bakterií), který je zásadní pro zdraví a imunitu, a dalších aspektech. To si nechám na příště.

Jak ale přenést to, co zatím víme, do praktického života? Jak předělat své nastavené chování a vzorce, jak změnit stravovací návyky, své rituály a přístup k sobě samému tak, aby se nastartovaly ozdravné procesy v těle? To je moment, kdy klientovi může pomoci kouč. Většinou jde totiž o změnu zásadní.

Každý klient potřebuje jiný přístup, někomu více vyhovuje strukturované, jasné a měřitelné nastavení cílů, někteří klienti vyžadují více času, přátelskou atmosféru, bez tlaku a stresu. V každém případě si myslím, že při takto zásadních změnách v životním stylu a chování klienta je vhodnější transformační typ koučinku. Ten se nezaměřuje pouze na výsledky chování, ale i na myšlení a přesvědčení. Pracujeme s tím, jaké vzorce a předsudky ovlivňují náš životní styl, stravování a přístup k našemu tělu. Emoce, které to v klientovi vyvolává, dopady, které má toto chování na klientův život, např. "v naší rodině jsou všichni tlustí i já budu tlustá." Stravovací návyky, které si neseme z dětství. Jaké strachy a pocity selhání nás na cestě změny brzdí.

Pomáhám klientovi odhalit jeho možnosti, plánování způsobu změny, motivaci a cíle, se kterými je klient v souladu. Cíl, s nímž se klient ztotožňuje emociálně i racionálně, má vždy mnohem větší šanci na úspěch - a hlavně na trvalou změnu.

Tím ale role kouče v procesu změny klienta nekončí. Kouč pomáhá klientovi i v dalších fázích procesu změny. Každá změna je náročná na síly a ztrátu motivace. Po první fázi aktivní realizace změn a prvního uspokojení z výsledků následuje další období, které je pro udržení změny klíčové. Přichází po relativně krátké době, je to nejnudnější a přitom klíčová fáze změny. Klient může pociťovat krizi, nutí se do dodržování, cítí tlak, opadá nadšení. V tuto chvíli je potřeba intenzivní práce s koučem, který pomůže klientovi tuto přirozenou fázi překonat. V případě, že se u klienta dostavil relaps, pak pomoci při restartování změny a případně přizpůsobit cíle a postupy, jak se k nim nejlépe dostat. Hledat spolu s klientem nové motivační cesty a systém odměn, aby se opět nastartoval proces vedoucí k trvalé změně životního stylu. Takové, která se pak odrazí i na dlouhověkosti.

Na závěr:

Vědci zjistili, že maximální délka života, ve kterou může člověk reálně doufat, činí 150 let. Výzkumníci z biotechnologické společnosti Gero se sídlem v Singapuru ve spolupráci s Roswell Park Comprehensive Cancer Centre v americkém Buffalu studovali lékařské údaje od dobrovolníků z Velké Británie a USA a dospěli právě k číslu 150.